Akce - Venus Transit 2004
Úvodem
 VENUS TRANSIT 2004 byl neopakovatelný mezinárodní
projekt měření přechodu Venuše přes Slunce
12.06.2004, do kterého se zapojila i naše škola SPŠ
Karviná tedy PŘEMCI. Nad tímto projektem
převzala záštitu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky paní JUDr. Petra Buzková. Smyslem projektu bylo přiblížit
vám, středoškolským studentům, způsoby vědeckého zkoumání světa a
zapojit vás do mezinárodní spolupráce.
Hlavním úkolem pozorovatelů bylo:
· určit geografické souřadnice (šířku, délku)
· určit čtyři významné okamžiky v průběhu přechodu:
· okamžik prvního "dotyku" disku Venuše a slunečního disku (první kontakt)
· okamžik, kdy disk Venuše přejde přes okraj slunečního disku a je "uvnitř" (druhý kontakt)
· okamžik, kdy se disk Venuše "dotkne" druhé strany slunečního disku (třetí kontakt)
· okamžik, kdy disk Venuše překročí okraj slunečního disku (čtvrtý/poslední kontakt)
Pozorovací místo
Původně plánované místo v blízkosti restaurace u Štěrby bylo kvůli
lepším pozorovacím podmínkám změněno na zámecký park Boženy Němcové
založený v roce 1804 nacházející se v blízkosti Lázní Darkov, který byl
vyhlášen kulturní památkou.
Použité přístroje
Newton Bresser 114/500 a sluneční filtr (na obr. vlevo)
Refraktor 80/1250 - amatrsky zhotovený dalekohled (obr. vpravo)
Trieder 8/50
Olympus C - 4000 zoom, Sony DSC P71 a notebok
Údaje o pozorovatelích
Foto info
zprava horní řada: Petra Svobodová, Jan Kondziolka,
Václav Bortlík, David Purgat a Lukáš Václavík.
dolní řada: Pavla Brodová, Ivana Večeřová a Robert Adámek.
( Dr.Alois Halouzka nás musel opustit )
Jan Kondziolka
- student, vůdčí osobnost celého týmu, foto Olympusem C - 4000 zoom a
Zenitem TTL, dalekohled Newton, notebook, kalibrace a čištění
přístrojů, webtext, vlastní prezentace výsledků na IANu
www.ian.cz
a na www.xichty.cz
Aktivní pozorovatel a fotograf, zkušenosti ze zatmění Slunce a
Měsíce,přechodu Merkuru, pozorování komet a deep sky objektů, fota
meteoritů a rychloběžné filmy oblohy, člen SETI at home.
Petra Svobodová
- studentka, vyhledání souřadnic, asistence u Newtona, ranní zástup u C
- 4000. Zkušenosti ze zatmění Slunce a pozorování meteoritů, členka
SETI at home.
Václav Bortlík-
student, narodil jsem se 16.6.1986 v Bohumíně. Moje koníčky jsou
počítače, astrofyzika a elektronika. Fotografování dig. fotoaparatem
Sony DSC P71.
David Purgat-
student, narodil jsem se 31.3.1986 v Karviné. Moje záliby jsou hra na
elektrickou kytaru, hokej a florbal, počítač, fyzika, hudba a
astrofyzika. Tvorba videa kamerou Samsung VA-20
Lukaš Václavík-
student, narodil jsem se 24.4.1986 v Karviné. Moje koníčky jsou muzika,
auta, filmy, literatura, malování, sport a fyzika. Video, překlad
textů, asistence.
Pavla Brodová-
studentka, překlad textů, zapisování času přechodu Venuše, asistence
při projekci. Narodila jsem se 23.4.1987 v Karviné. Moje koníčky jsou
počítačové hry, zvířata, hudba, tanec a keramika.
Ivana Večeřová-
studentka, překlad textů, zapisování času přechodu Venuše, asistence
při projekci. Narodila jsem se 29.4.1987 v Karviné. Moje záliby jsou
zvířata, hudba, fyzika, počítač.
RNDr. Alois Halouzka
- pedagog, dlouholeté zkušenosti v oboru, odborná a technická pomoc.
Mgr. Robert Adámek - pedagog, technická pomoc, pomoc s webovou prezentací.
Děkujeme také magistrátu města Karviné, že nám umožnil umístnění dalekohledů v Parku Boženy Němcové.
Dík také patří naším holkám, za neocenitelnou pomoc u dalekohledů,
zvlášť když přecházely mraky a rychle se musely měnit zvětšeni,
filtry...
Průběh pozorování
Většina z nás se probudila kolem páté hodiny do polojasného rána,
technicky řečeno - mraky na 50 %. V 6:00
ráno měla většina týmu sraz před školou, kde jsme naložili sebe,
"čokač" a stínítka. Cestou jsme se ještě stavili pro Honzu, který měl
zbytek vybavení. Petra a pan prof. Halouzka přijeli na přímo na
stanoviště.( obr.1 ) Po příjezdu se obloha ještě víc zatáhla až na 90%
oblačnosti. Také jsme
zjistili, jak blbý byl nápad vzít si páskové boty - nikdo totiž
nepočítal s ranní rosou! Techniku se nám podařilo úspěšně vyložit a
složit, snad až na zaseklou krytku našeho čočkáče ( obr. 2-6 ).
 Nezbývalo nic něž čekat. A tak jsme i pročekali první dotyk:-( Asi
3 minuty před druhým dotykem se nachvíli vyjasnilo, bohužel se v zápětí
hned zatáhlo. A tak jsme pročekali i dotyk druhý:-( Necelou půlhodinu
potom se vyjasnilo až na 0% oblačnosti. Začali jsme fotit a filmovat,
což nám vydrželo necelou hodinu, pak jsme si udělali pausu ( obr.7 )
Ta skončila, když šla okolo místní oční mateřská školka a my se
stali popularizátory. Jenže!!! Zkuste bandě pětiletých děcek vysvětlit,
co že je vlastně ten bílý flek s černým puntíkem! Slova se tedy ujal
náš pan
prof. Adámek ( obr.8 )
Vzal to od lesa: "Děti znáte nějakou planetu?" "Já, já, Ostrava!" Takže
tudy
cesta nevedla, ale zkušený pedagog se nezapřel, začal tedy vysvětlovat,
cože je vlastně ten velký přístroj, a že nám vlastně jako v kině
promítá to sluníčko, co nám nahoře svítí, no a že na obloze jsou hvězdy
a ty největší jsou planety a jednou za čas se nějaká přiblíží k tomu
sluníčku a my ji pak vidíme jako tenhle malinkatý puntík. Děti
vypadaly, že to i celkem pochopily, co víc, že jim to i připadalo
zajímavé. ( obr.9a, 9b, 9c )
Jen
paní učitelky nebyly nadšené, protože prý jim teď nebudou malovat
sluníčka s úsměvem, ale s černou tečkou a jak to prý vysvětlí rodičům,
co je to učí! Další zajímavou návštěvou byla skupina čtyř veselých
studentů místní Obchodně - podnikatelské fakulty Slezské univerzity.
Bavili nás hláškami jako "Měli jste říct, my bychom vám ty mraky
rozufoukali", ale největší sranda byla, když se začali hádat o jediné
svářečské sklo. Vyřešili to šalamounsky( obr.10 ). Tím ale sranda
nekončila. V nestřežené chvíli, holky zastrčily panu profesorovi za
stěrač auta pokutový bloček na 300 Kč. Bloček byl
Lukášův za motorku s jiným datem, ale on to
sežral i s navijákem. Tím
ale veškerá sranda skončila, protože se blížil čas třetího dotyku a s
ním i mraky, které zhoustly až na 80% oblačnosti. Pět minut před třetím
dotekem Slunce zahalily mraky a zavládlo zklamání. Tentokrát se ale na
nás usmálo štěstí a minutu před dotykem se objevil okínko v mraku a my
jsme mohli začít měřit. Do čtvrtého dotyku si s námi mraky hrály, ale
naštěstí se taky objevila díra i ten jsme odměřili. Nezbývalo než se sbalit, vyfotit a jet domů.
Výsledky pozorování
Pozorovacího místo: Darkov - zeměpisná šířka: 49,833° zeměpisná délka: 18,567°
| Kontakt I. |
Kontakt II. |
Maximalní fáze |
Kontakt III. |
Kontakt IV. |
| mraky |
mraky |
10:22:05 |
13:03:20 |
13:22:42 |
-
Časy dotyků se lišily o 9 sekund !
oproti předpovědi pro 30 km vzdálenou Ostravu. To si nejpravděpodobněji
vysvětlujeme snahou zamezit podvodu, ale přílišnou chybou neznemožnit
pozorováni.
-
Oproti našim představám a zkušenostem z přechodu Merkuru
jsme se divili, jak přesně šel určit okamžik dotyku. U třetího dotyku
jsme se mezi dalekohledy lišili o 4 sekundy, u druhého jme se shodli
přesně.
-
Při přechodu Merkuru jsme pozorovali z asfaltového školního hřiště. Tentokrát z travnaté plochy s okolními stromy - rozdíl v kvalitě obrazu obrovský !.
-
Zjistili jsme, jak nevhodný byl dalekohled Newton. Ráno byla jeho
rozlišovací schopnost ještě srovnatelná s čočkáčem, ale se zahříváním
se obraz čím dál tím víc rozmazával. Nic nepomohla ani bílá látka, do
které jsme dalekohled zabalili. Jedinou jeho výhodou tedy zůstal jeho
větší zorný úhel, čímž byl vhodnější pro přímé focení a filmování.
Samozřejmě ještě nesmím zapomenout na jeho poloviční hmotnost a
jednodušší ovládání.
-
Slibovanou atmosféru Venuše jsme neviděli. To si
vysvětlujeme ne zrovna optimálními pozorovacími podmínkami, způsobené
přecházející oblačností. Efekt černé kapky se také nedostavil, to si
však takto vysvětlit nedovedeme, protože tento efekt by měj být
jasnější, než slabá atmosféra.
Fotogalerie a video
Soutěžní video ( DivX avi, 13,8 Mb )
Zajímavosti o Venuši
- Dvojče Země, obíhá jako druhá planeta kolem Slunce
- Pro pozemšťana je nejbližší a nejjasnější planetou ( po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem oblohy. )
- Přechod Venuše přes sluneční disk je jedenkrát za 122 let.
- V roce 1761 si všiml V. Lomonosov světlého prstýnku kolem tmavého kotoučku planety - objevil atmosféru planety
- Hlavní složkou atmosféry Venuše je oxid uhličitý pod tlakem 9,4 MPa a vysokou teplotou 480 °C.
Published on: 2005-07-07 (1812 čtenářů) |
