Akce - WYP 2005
Úvodem
PŘEMCI a nejlepší fyzikální pokus 2005 (WYP 2005).
Tento projekt je zorganizovala Britská rada
(British Council Czech Republic ) a cílem projektu bylo natočit a
posléze poslat video sekvenci fyzikálního pokusu dlouhého maximálné 10
minut (výpálenou na CD) na uvedenou adresu. Příprava probíhala
několik týdnů a nejtěžší bylo vymyslet a vybrat to správné téma a ten nejlepší
experiment. Nakonec jsme se rozhodli, že se bude jednat o sérii
několika jednoduchých pokusů, které si připravili jednotlivé týmy. Vše
bylo
naplanováno úplně na poslední chvíli a na tomto webu se můžete dočíst
nejaké příhody z natáčení, shlédnout několik fotek v naší fotogalerii a stáhnout si naší soutěžní
video sekvenci Divx511.avi (12,5 Mb) .
Náš soutěžní tým
Martin Slivka (2.E),
Tomáš Absolon (2.E),
Marek Bojčuk (2.E),
Martin Kolek (1.C),
Adam Baselides (1.C).
Popis našich pokusů
1. Vznášedlo Tomáš Absolon (2.E)
Pro pokus jsme potřebovali:
nepotřebné CD, krabičku od kinofilmu, pouťový balónek, lepidlo a hřebík a kompresor nebo vývěvu k nafouknutí balónku.
Provedení: Otvorem ve spodní části vznášdla nafoukneme balónek
a postavíme vznášedlo na stůl - pohybuje se nyní tak, jako by na něj
přestalo působit tření.
Vysvětlení: Vzduch z otvoru uniká na všechny strany - pod
vznášedlem vznikne tenká vrstva vzduchu, která prudce sníží tření téměř
na nulu. V místě, kde náhodně dojde k rychlejšímu proudění vzduchu,
vzniká větší podtlak - toto místo je více přitlačováno ke stolu. Táto
automatická regulace zajistí, že vzduch vytéká rovnoměrně všemi směry.
2. Plíce Martin Kolek (1.C) , Adam Baselides (1.C)
Pro experiment jsme potřebovali: větší plastová láhev, okrková
zátka, dvě brčka, dva pouťové balonky, gumová plena, provázek, lepenka,
plastelína, lepidlo, nůžky.
Provedení a vysvětlení: činnost bránice demonstrujeme tak, že
střídavě zatáhneme za provázek a uvolníme ho, popř. prstem stlačíme
blánu dovnitř láhve. Vzduch se střídavě nasává do brček (představují
průdušnici) a bolónků (představují plíce).
Snížením dna se sníží tlak v hrudní dutině a vzduch začne proudit do
plic. Láhev bez dna modeluje hrudní koš.
3. Stojaté vlnění vzduchového sloupce v Kundtově trubici Martin Slivka (2.E)
Pro experiment jsme potřebovali:
generátor, zesilovač, reproduktor a Kundtovu trubici, dřevěné piliny, posuvné měřidlo
Provedení a vysvětlení: Do trubice nasypeme dřevěné piliny,
které rovnoměrně rozmístímev trubici a nasadíme reproduktor na trubici.
Měníme plynule kmitočet generátoru od nejnižších hodnot směrem k vyšším
a pozorujeme, kdy vznikne základní stojatá vlna (tón se silně zesílí a
na koncích vytvoří kmitny a ve středu uzel).
Dále budeme zvyšovat frekvenci a pokusíme se zaznamenat vzniklé vlny a
změřit jejich vlnové délky a porovnat je s teoreticky spočtenými
hodnotami.
Pro vlnovou délku D a frekvenci F platí:
D = 2L/k
F = k.v/2L
k = 1,2,3,...
v = 340 m/s
kde v je rychlost zvuku ve vzduchu, L je délka trubice (L = 1m)
Teoreticky očekávané hodnoty:
D2 = 1m (jedna půlvlna má 0,5m), F1 = 340 Hz
D1 = 0,67m (jedna půlvlna má 33 cm), F1 = 510 Hz
Prakticky naměřené hodnoty:
F1 = 100 Hz , F2 = 230 Hz , F3 = 310 Hz
Hodnoty tónového generátoru, při kterých nastala rezonance vzduchového sloupce a vznikly jednotlivé módy stojatých vln
jsou však v rozporu s teoretický očekávanými hodnotami !!!
Vysvětlujeme si to tím, že daný reproduktor je vlastně sám o sobě
zdrojem stojatého vlnění a připojením na jeden konec trubice nesplňuje
podmínku, aby byly oba konce otevřené. Pokud příjdete na nějaké jiné
vysvětlení napište to do našeho diskusního fóra.
4. Měření vlnové délký stojaté el-mag. vlny v mikrovlnce
Marek Bojčuk (2.E)
Pro experiment jsme potřebovali:
Mikrovlnku, hadr nebo plénku, délkové měřidlo.
Provedení a vysvětlení:
Do mikrovlnky umístíme starou bílou plenku v několikách vrstvách. V
mikrovlnce odstraníme rotující část a tímto dosáhneme stav, kdy můžeme
změřit vzniklou stojatou vlnu v naší troubě.
Z technických parametrů jsme zjistili frekvenci 2450 Hz , to odpovídá vlnové délce kolem 12 cm.
Uvnitř mikrovlnky vzniklo stojaté vlnění které mělo své kmitny a své
uzly. Tím, že se plenka v troubě neotáčela jsme mohli zaznamenat
vzdálenost dvou kmiten (poznáme je podle vypálených míst na pleně) a
tuto vzdálenost změřit. Podařilo se nám změřit tuto vzdálenost 8 cm což odpivídá vlnové délce 16cm.
Foto a video
Video sekvence Divx511.avi (12,5 Mb)
Technická pomoc
Jan Kondziolka (absolvent 2004) ,
David Purgat ,
Adam Štemon (maturanti 2005) ,
RNDr. Alois Halouzka (pedagog) ,
Marian Diviš (pedagog) ,
Robert Adámek (pedagog) .
Published on: 2005-07-07 (1817 čtenářů) |
