Osvětim: „Tábor, nad kterým nevychází slunce.“
Osvětim: „Tábor, nad kterým nevychází slunce.“ Už je to tu znovu, zvuk každodenního budíku, který mě budí na další podzimní ráno, ale tentokrát trochu výjimečné, protože jedeme do Osvětimi. „Konečně se někam podíváme se třídou,“ říkám si. Oblékám se a vyrážím na místo srazu. Tady nasedáme spolu s vedlejší třídou do autobusu a odjíždíme směr Osvětim.…