Je středa 13.12.2023 a já se svými spolužáky se již po páté hodině ranní scházíme na vlakovém nádraží, abychom se vydali na exkurzi do Prahy. Přicházím do nádražní budovy ještě v rozespalém stavu, jelikož ranní vstávání mi dává zabrat. Ale jsem plný očekávání, jaké dobrodružství a zážitky na nás v Praze čekají. Nastupujeme do vlaku a naše exkurze začíná. Cesta probíhá v poklidné náladě, většina z nás spí, a tak cesta utíká vcelku rychle.
Hned po příjezdu na pražské Hlavní nádraží se vydáváme na první zastávku naší exkurze. A tou je památník Rozloučení, u kterého si připomínáme osudy zachráněných dětí za 2 světové války. Odtud se vydáváme do hotelu, kde si necháváme věci, a pokračujeme v poznávání našeho hlavního města. Další zastávkou je Národní památník na Vítkově. Zde můžeme vidět krásou sochu Jana Žižky na koni, ale mě zde nejvíce zaujal výhled na Prahu. Následuje přesun do Armádního muzea. Toto muzeum patří mezi nejmodernější v republice. Máme opravdu široký výběr, kterou expozici navštívíme. Já jdu do expozice první světové války. Zde je ukázka zákopu. Vcházím dovnitř a z ničeho nic se ozývá rána a od podlahy se zvedá kouř. V tu chvíli jsem se opravdu lekl, avšak jednalo se pouze o imitaci výbuchu bomby. Expozice je opravdu zajímavá, avšak čas je neúprosný a my vyrážíme poznávat další zákoutí Prahy. Přicházíme do židovské čtvrti. Zde navštěvujeme židovské památky, hřbitov a dozvídáme se něco o židovských zvycích. Jako například to, že v místnostech musí muži nosit pokrývku hlavy, takzvanou jarmulku, a ženy nemusí. Teď už však většina z nás má hlad, takže vyrážíme přes Staroměstské náměstí na jídlo a dáváme si rozchod. Večer navštěvujeme divadelní představení 1984 ve Švandově divadle. První den zakončujeme procházku noční Prahou. Během procházky si povídáme o divadelním představení. A Tomáš říká: „Myslel jsem, že to bude nuda, ale bylo to super. “
Je čtvrtek ráno a my jdeme do technického muzea. Zde trávíme celé dopoledne, jelikož exponátů je tu opravdu hodně a každý si tu nachází to svoje. Já nejvíce času trávím v expozici starých motocyklů, letadel a aut. Vidět dakarský speciál je pro mě opravdu zážitek. Opět čas utíká strašně rychle a my musíme jít dál. Čeká nás procházka, při které procházíme letenským parkem. Paní profesorka nás zavadí i k Letohrádku královny Anny, kde si připomínáme, jak vypadá renesanční stavba. U Míčovny pak, pak jak vypadají sgrafity. Pokračujeme k pražskému Hradu. Zde zase vidíme krásnou barokní kašnu. Bohužel do Katedrály svatého Víta jsme se nemohli podívat. Přesouváme se na náměstí U Svatého Jiří. Zde máme krásnou ukázku hned několika směrů, a to románského slohu, gotiky, renesance, baroka i klasicismu. Pokračujeme dál a zastavujeme se u spousty zajímavých míst, například u Španělského a Vladislavského sálu, i u hostince U Dvou slunců. Zde žil Jan Neruda. Blížíme se ke konci naší procházky. Navštěvujeme ještě kostel svatého Mikuláše a procházíme přes Karlův most. Procházku zakončujeme opět na Staroměstském náměstí. Zde dostáváme rozchod. Dnes se o večerní program starají herci ve Vinohradském divadle při divadelní hře Danny Smiřický. V tomto divadle hraje spoustu známých herců, ať už Tomáš Dastlík nebo Svatopluk Skopal. Avšak i přes skvělé výkony herců se mi tato hra moc nelíbí. Už se těším do postele. Dnes to bylo opravdu náročné.
Pateční ráno není zrovna poklidné. Už v 8:20 máme odchod z hotelu. Někteří studenti už přichází pozdě a my nabíráme skluz. Už jsme všichni a chceme vyrazit, vtom se ozve: „Já nemám telefon,“ a Tomáš běží zpět na pokoj a my čekáme. A opět se ozývá: „Já nemám nabíječku,“ a Martin běží na pokoj taky. Kluci se vrací a my už opravdu vyrážíme do Národního divadla. Bohužel nastupujeme do tramvaje špatným směrem, a tak do divadla přicházíme o chvilku později. Ujímá se
nás skvělý průvodce, který nás provedl od základního kamene přes jeviště až na střešní terasu. Opravdu, Národní divadlo je krásné. Z Národního divadla se přesouváme na Vyšehrad, kde navštěvujeme baziliku sv. Petra a Pavla a hřbitov Slavín, kde jsou pohřbeny osobnosti Česka. A to třeba Milada Horáková, Jan Neruda nebo Božena Němcová. Odpoledne nás čeká návštěva Národního muzea. Toto muzeum mě opravdu ohromilo. Zde si přijde každý na své. Expozice jsou různorodé, od historických událostí přes mineralogii až po expozici zvířat. Dovedl bych zde strávit celý den. Ale nám v 16 hodin jede vlak. Takže se odebíráme na nádraží. A vyrážíme domů. Hned od počátku nabíráme zpoždění, ale my si cestu zpříjemňujeme zpěvem. Po 5 hodinách přijíždíme do Karviné.
Zde se loučíme a rozcházíme se do svých domovů. Jsem opravdu nadšený. Tato exkurze měla vše, co jsem si mohl přát. Něco nového jsme se naučili, posbírali nové zkušenosti, ale i jsme zažili spoustu zábavy.
Rostislav Křevký, 4. E